LEPERIBEN: MY NEZAPOMÍNÁMEN
Výstava romských umělců v Praze a Norimberku připomněla holocaust Romů a Sintů. Projekt měsíce srpna.
V romštině slovo „leperiben“ znamená vzpomínání i paměť. Zachytit její vizuální podobu se pokusili čeští a němečtí umělci romského původu. Každý svým osobitým způsobem a rukopisem ztvárnil, jak rasismus nacistů zasáhl romskou menšinu. Jejich díla připomněla oběti holocaustu a odrážela zkušenost přeživších. Zároveň varovala před rasistickými a xenofobními projevy v současnosti. Společná výstava vystihla naše Téma roku 2025 a ukázala, jak současná romská generace vnímá důsledky druhé světové války po 80 letech.
Výstavu koncipovala kurátorka Tamara Moyzes, která dlouhodobě zviditelňuje kulturu a svébytnost romského etnika. Založila galerii Artivist-Lab, která je laboratoří pro angažované umění. Zaměřuje se na aktuální témata, podporuje menšinové skupiny, vytváří vazby mezi umělci a neziskovými organizacemi, odborníky nebo médii. Pořádá diskuse, přednášky, workshopy a výstavy s cílem propojovat aktivní lidi z různých oborů a utvářet občanskou společnost.
V galerii Artivist-Lab, v prostorách Kampusu Hybernská v centru Prahy, byla od srpna do konce října otevřena výstava LEPERIBEN: MY NEZAPOMÍNÁME. Byla provázána se čtením jmen romských obětí holocaustu nebo s noční performancí, která připomněla likvidaci tzv. cikánského tábora v Osvětimi během noci z 2. na 3. srpna 1944. Doplňovala ji přednáška a projekce filmu o romském koncentračním táboře v Letech u Písku. V září se celý projekt přesunul na týden do Norimberku, kde jeho prezentaci zajistilo umělecké sdružení Edel Extra. Završila ho veřejná diskuse s umělci o vnímání romského holocaustu.
Dalším rozměrem projektu byly vzdělávací aktivity pro studenty vysokých uměleckých škol. Komentované prohlídky, setkání s romskými tvůrci a diskusní programy ukázaly nacionalistické a rasistické nálady v předválečném období a jejich vyústění v tragédii holocaustu. Současně působily jako prevence diskriminace v době, kdy v evropských zemích sílí krajně pravicové strany a projevy nenávisti vůči odlišným skupinám nebo menšinám.
Projekt LEPERIBEN: MY NEZAPOMÍNÁME měl pozitivní ohlas jak u návštěvníků, tak i v médiích. Součástí projektu byla podcastová série rozhovorů s umělci, kterou moderovala romská novinářka Jarmila Balážová. Příběh každého z nich je založený na identitě, paměti a vizuálním odporu.
Do projektu se zapojilo umělecké sdružení ARA ART, které každoročně pořádá pietní akt za romské oběti a vizuální performanci jejich umlčených hlasů. Spolupráce s Goethe-Institutem přivedla do galerie Artivist-Lab školní skupiny. Výstava rezonovala ve veřejném prostoru, otevřela dialog mezi většinovou společností a romskou menšinou a rozšířila povědomí o její historii, kultuře i současné situaci.
Výstava LEPERIBEN: MY NEZAPOMÍNÁME byla živou a provokativní událostí, která skrze umění vrátila hlas všem Romům, které chtěli nacisté zlikvidovat. V Praze a Norimberku romští umělci ukázali, že paměť není minulost, ale nástroj dnešního odporu.
