Projekt měsíce května 2023
Lenka Kerdová: Pražská meziválečná architektura německy mluvících architektů
Čím se německá architektura v meziválečné Praze lišila od staveb české většiny? Co způsobilo, že působí konzervativněji než český funkcionalismus? Jaké je její místo v kontextu stavební produkce německých a středoevropských měst? Při hledání odpovědí na tyto otázky se Lence Kerdové podařilo napsat mimořádně objevnou knihu, první svého druhu, která odhaluje dosud neznámé skutečnosti a souvislosti.
V meziválečné Praze existovaly celé čtvrti, které byly převážně kulturně a jazykově německé a tomu odpovídala i jejich architektura. Historicky po staletí tradiční přítomnost německy mluvícího obyvatelstva na území Prahy (tj. čeští Němci, židé, Rakušané, Němci) byla násilně ukončená po konci II. světové války (mezi lety 1945–1948). Následující období bylo ve znamení zapomínání a vytěsňování společné minulosti. Nicméně v reálném obrazu Prahy, který tvoří domy, ulice a urbanistická struktura stále existuje významný podíl německé kultury. Příkladem za všechny může být dnes rychle se měnící pražská čtvrť Bubny, jejíž nedávnou – z převážné části německou – historii neznají ani mnozí současní obyvatelé.
Pro všechny zúčastněné přestavuje kniha Malý Berlín ve Velké Praze. Pražská meziválečná architektura německy mluvících architektů a práce na ní zásadní událost, neboť se podařilo zmapovat podstatnou a neznámou část osudu Prahy, jako takové. Vrátit městu díl jeho paměti. To je fascinující.
Kniha vyšla v závěru roku 2022 a její uvedení bylo doprovozeno veřejnými přednáškami a diskusemi s autorkou, Prof. PhDr. Rostislavem Šváchou, CSc. / FF UK, UDU AV ČR, Centrum architektury (Architekturzentrum Wien), PhDr. Richardem Biegelem, PhD. – FF UK / Klub Za starou Prahu a dalšími veřejnými prezentacemi např. v pražské Galerii VI PER.
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.:
„Kniha Lenky Kerdové poukazuje na určitou škálu, ve které se téma německojazyčných architektů v meziválečné Praze pohybuje, od architektů, kteří se vcelku jednoznačně identifikovali s němectvím přes složitý případ židovských německých architektů až po takové, jací byli bilingvní a pohybovali se na rozhraní německého a českého kulturního prostředí s určitou tendencí stát se součástí toho druhého a (řekněme) silnějšího.“
