Záchrana kulturního dědictví
Fond budoucnosti přispěje na obnovu 30 památek
(Praha) Česko-německý fond budoucnosti podpoří 161 nových projektů. Rozdělí mezi ně částku v celkové výši 38,5 milionů Kč, dnes to schválila správní rada na zasedání v Praze.
V centru pozornosti tentokrát stála obnova sakrálních památek – kulturního dědictví vytvořeného německými a židovskými obyvateli českých zemí. Fond budoucnosti přispěje na rekonstrukci 18 kostelů, 2 synagog, 6 německých a 4 židovských hřbitovů. Celkem na obnovu tří desítek památek uvolní téměř 11,7 milionů korun.
„Odchází generace pamětníků, kteří s těmito místy měli svázané vzpomínky na dětství nebo na své předky, vraceli se tam a přáli si, aby neupadla v zapomnění. Zchátralé kostely, zdevastované německé hřbitovy nebo zničené náhrobky židovských rodin znovu ožívají! Dnes je to především díky úsilí mladších lidí, občanských iniciativ nebo jednotlivců, kteří k těmto památkám mnohdy ani nemají osobní vztah, ale záleží jim na tom, aby zůstaly zachovány pro budoucnost. Čím dál častěji jsou to i obce, jejich samosprávy nebo obyvatelé, kteří se zajímají o historii svého místa. Opravují kapličky, kostely nebo jiné stavby a mění je na místa setkávání s lidmi ze sousední země,“ shodují se Rita Hagl-Kehl a Jindřich Fryč, předsedové správní rady Fondu budoucnosti.
Správní rada v této souvislosti ocenila dotační program ministerstva pro místní rozvoj na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech.
Podpořeny byly například tyto památky:
Oprava střechy kopule synagogy v Děčíně
Jedna z mála synagog, která přežila “křišťálovou noc” v listopadu 1938. Podle dochovaných zpráv k ní mířil průvod nacistů s hořícími pochodněmi, ale zastavilo je varování před rozšířením požáru na okolní obydlené budovy. Architektonicky vzácnou synagogu v Děčíně v orientálně-secesním stylu nechali postavit v letech 1906–1907 místní podnikatelé a mecenáši pro početnou židovskou komunitu. Duchovní centrum za války využíval wehrmacht jako sklad, po roce 1945 tam byl okresní archiv. Od roku 1996 patří židovské obci v Děčíně, která nyní žádá o příspěvek na rekonstrukci hlavní kopule a břidlicového krytu střechy. Po dokončení oprav bude synagoga opět sloužit k pravidelným náboženským, společenským a kulturním akcím.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 600 000 Kč
Záchrana ruiny evangelického kostela v obci Rudník
Jeden z nejstarších evangelických kostelů ve východních Krkonoších připomíná už jen ruina: rozpadlé kamenné zdi, torzo věže a pozůstatky hřbitova. Stavba z konce 18. století v barokně-klasicistním slohu byla kdysi regionálním centrem luteránské víry, ale po válce postupně chátrala. Obec Rudník spojila síly s potomky německých obyvatel ze spolku Heimatkreis Hohenelbe/Riesengebirge a společně se pustili do záchrany kostela. Příspěvek fondu pomůže v první fázi zajistit statiku celé stavby a postavit střechu věže. V druhé fázi se plánuje zastřešení hlavní lodi a přestavba interiéru na kulturní centrum. Místní občanský spolek RURU uspořádal benefiční open-air festival a na příští rok připravuje knihu o historii kostela k jeho 240. výročí.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 352 000 Kč
Rekonstrukce náhrobků na německém hřbitově v Kerharticích
Do vesnice Kerhartice na Děčínsku se vrátil život díky dobrovolníkům z Čech, Moravy a Bavorska, kteří v 90. letech pod vedením místního nadšence opravili k demolici určený kostel sv. Marie Magdalény. Fond budoucnosti přispěl v roce 2006 na nové zvony, které nechali odlít bývalí němečtí obyvatelé. Historii jejich rodin od poloviny 19. století připomíná zdevastovaný německý hřbitov. Devět náhrobků bylo opraveno, nyní katolická farnost společně s jedním z potomků žádá o příspěvek na rekonstrukci osmi dalších. Kromě toho má být obnoven hlavní kříž s německým veršem. Kostel je centrem duchovního a kulturního života obce, místem česko-německého smíření a setkávání.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 200 000 Kč
Kromě renovace památek se v příštím roce rozběhnou projekty ve vzdělávací a kulturní oblasti:
Studentská výměna k tématu roku „Never again!“ 80 let od konce války
Studenti gymnázia v Jindřichově Hradci a Neckargemündu se během dvou setkání zaměří na tematiku rasismu, antisemitismu a propagandy za války s přesahem do současnosti. Navštíví Thingstätte v Heidelbergu, divadlo pod širým nebem spojené za třetí říše s propagandou Josepha Goebbelse, nebo památník koncentračního tábora s následnou diskusí o nacistickém pronásledování Romů a Sintů. V Jindřichově Hradci zjistí, že budova tamního gymnázia za války sloužila jako vojenský lazaret a na kolejích sídlilo gestapo. Pamětní kameny Stolpersteine je provedou bývalou židovskou čtvrtí a připomenou rodiny, které zahynuly kvůli rasové nenávisti hitlerovského režimu. Vyhnání německého obyvatelstva si připomenou ve zmizelé vesnici Nové Mlýny. Intenzivní program pro studenty, během kterého poznají příčiny a důsledky války, se váže k našemu Tématu roku 2025.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 170 000 Kč
Dokumentární film Neviditelná zeď v česko-německé televizní koprodukci
Praha mezi dvěma válkami byla kulturním centrem střední Evropy. A přestože čeští a němečtí umělci žili vedle sebe, jako by mezi nimi stála „neviditelná zeď“. Historické, národnostní, jazykové a náboženské rozdíly způsobily, že byli uzavřeni ve svých komunitách a tvořili téměř nezávisle na sobě. Český a německý autor, Vít Poláček a Matthias Schmidt, vybrali pro svůj dokumentární film šest osobností tehdejší literatury, divadla, filmu nebo výtvarného umění. Malířka Toyen, spisovatelé Max Brod, Karel Čapek nebo publicistka Milena Jesenská, herečka Anna Ondráková nebo herec a spisovatel Peter Lotar – jejich životní příběhy ukazují, jak se vyvíjelo česko-německo-židovské soužití a jak různé umělecké proudy utvářely atmosféru ve společnosti. Dvě zlomová období, od roku 1918 a po nástupu Hitlera v roce 1933, zachycena ve dvou 43 minutových dílech vzniknou v koprodukci České televize, arte/ZDF a ORF, všechny stanice je odvysílají v divácky sledovaných časech.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 350 000 Kč
Workshop pro studenty o popkultuře během Pražského jara 1968
Připravit kreativní workshop pro studenty ve věku 15–17 let a přiblížit jim inovativní formou události z období studené války je cílem projektu, který vychází z česko-německého divadelního představení o pěvecké soutěži Intervize 1968 v Karlových Varech. Poprvé na jednom pódiu vystoupili zpěváci z Východu a Západu, a to jen několik měsíců před invazí sovětských vojsk do Československa. Umělecká skupina Boys in Sync z Frankfurtu a česká performerka Markéta Hrehorová vstupují s fondem do česko-německého světa a chystají pilotní workshop. Zapojí se do něj čeští a němečtí studenti z univerzity v Lipsku, společně budou poznávat historické dokumenty, geopolitické souvislosti a diskutovat o důsledcích potlačení občanských svobod.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 4 500 eur
V roce 2026 bude Česko čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu a Fond budoucnosti jeho partnerem. V rámci Roku české kultury v Německu se fond ujme své role významného aktéra česko-německé kulturní výměny a podpoří řadu ojedinělých uměleckých projektů.
Výstava Nová česká architektura a sympozium More is now!
Nejrozsáhlejší projekt k mimořádné výzvě Frankfurt 2026 a zároveň největší prezentace české architektury v Německu v posledních desetiletích – tak bude rezonovat výstava Nová česká architektura. Čeští tvůrci ve věku kolem 40 let představí svá díla v Německém muzeu architektury. Atraktivní formou prostřednictvím videoprojekcí, fotografií a interaktivních plánů ukáží desítky staveb realizovaných v mimopražských regionech. Navazují na odkaz německého modernisty Ludwiga Miese van der Rohe, který ve 42 letech navrhl své nejznámější dílo Vilu Tugendhat v Brně. A právě v jejích prostorách proběhne koncem března sympozium More is now! Představí výstavu nastupující generace českých architektů, kteří do svých návrhů přinášejí nové materiály a technologie, pokouší se stavby citlivě integrovat do veřejného prostoru a respektovat životní prostředí. Pro německé publikum ve Frankfurtu se prestižní výstava české architektury otevře v srpnu, po skončení bude putovat po Českých kulturních centrech v zahraničí.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 1 500 000 Kč
Výstava české sochařky ve významné galerii Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu
Výstava české sochařky Anny Hulačové v prestižní galerii Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu prezentuje další podobu českého umění. Mezinárodní publikum knižního veletrhu tak může nahlédnout do současné výtvarné scény hostující země. Anna Hulačová vytváří surrealisticko-poetické alternativní světy, v nichž se odráží současná témata, historie, biologie a ekologie. Zkoumá nové propojení člověka s přírodou a technologií. Charakteristickým znakem její tvorby jsou včelí plástve integrované do dřevěných nebo betonových soch. Odkazuje tím na hybridní charakter současné doby, kde se spojují různorodé materiály a vytváří novou realitu. Výstavu doprovodí marketingová kampaň, komentované prohlídky a speciální programy pro žáky, studenty nebo dospělé návštěvníky.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 15 000 eur
Výstava Český knižní design a ilustrace v Offenbachu
České knižní umění, grafiku a design od roku 1900 až do současnosti obsáhne výstava, kterou připravuje Uměleckoprůmyslové muzeum společně s Klingspor Museum v Offenbachu na září 2026. Poprvé se budou české sbírky v takovém rozsahu prezentovat v zahraničí a ukážou, jak výtvarná podoba knih nebo jejich ilustrace odrážely dobové a společenské události. Výstavu doplní komentované prohlídky, autorská čtení, workshopy, přednáška českých nakladatelů dětských knih nebo německých sběratelů českého umění. Klingspor Museum vlastní některá díla německojazyčných umělců z Prahy 19. století nebo českých umělců působících v Německu, příkladem je světově uznávaná ilustrátorka a grafička Květa Pacovská. 100 let českého knižního umění zachytí i katalog v němčině a angličtině, který ho přiblíží návštěvníkům z celého světa.
Příspěvek Fondu budoucnosti: 28 000 eur
