Die Erinnerungskultur zur deutsch-tschechischen Vergangenheit gestalten wir gemeinsam!

Oživuje česko-německé soužití v pohraničí Českého a Bavorského lesa

Hindle znamená v nářečí Chodů „místo mezi tady a tam“. Konkrétně jde o oblast česko-bavorského pohraničí mezi Domažlicemi a Regensburgem. A teď se tak jmenuje i nové kulturní a vzdělávací centrum, kde se čeští a němečtí sousedé mohou setkávat, poznávat a pracovat na společných projektech.

Díky naší tříleté podpoře vybudovali novou platformu pro přeshraniční spolupráci nejen v terénu, ale i v online prostoru. Pořádají besedy, inspirativní výstavy, objevné exkurze a daří se jim navazovat přímé kontakty s partnerskými organizacemi v Německu. Hindle ukazuje, že s vytrvalostí a odhodláním se i periferie může stát srdcem živého česko-německého regionu.

Historie „našich Němců“

Nezisková organizace Collegium Bohemicum se zapojila do našeho programu s cílem přiblížit široké veřejnosti a mladé generaci stálou expozici o dějinách německy mluvících obyvatel českých zemí s názvem Naši Němci. V muzeu v Ústí nad Labem, na ploše 1 600 m² a v 22 sálech je zachycena jejich historie od středověku až do 20. století. Výstavu viděly stovky žáků, speciální program byl připravený i pro české a německé učitele dějepisu.

Během tří let naší podpory se Collegium Bohemicum stalo centrem vzdělávání o společné česko-německé historii. Uspořádalo stovky komentovaných prohlídek pro české a německé studenty, divadelními scénkami oživilo historické události, podílí se i na tvorbě didaktických materiálů. Collegium Bohemicum názorně zpřístupňuje komplexní dějiny širšímu publiku, oživuje paměť na dějiny Němců v českých zemích a tím posiluje česko-německé porozumění.

Po německých stopách v Krušnohoří

Občanské sdružení DoKrajin už celou dekádu usiluje o oživení zaniklé osady Königsmühle v Krušnohoří. Zaníceně jde po stopách, které zanechalo německé obyvatelstvo v pohraniční krajině. Směřuje k jednomu cíli: znovu propojit lidi z obou stran hranice a uchovat cenné dědictví Krušnohoří, aby neupadlo v zapomnění. 

Díky naší tříleté finanční podpoře mohli vytvořit centrum setkávání Čechů a Němců v obci Kovářská, uspořádat umělecký Landart festival Königsmühle nebo pěší túry po stopách zaniklých obcí Great Walks. Spustili inovativní aplikaci Osudy Krušnohoří s fotografiemi a rozhovory, vznikl i pamětní portál zkrusnohori.cz s tisíci historickými snímky a audio-rozhovory. DoKrajin je majákem pro ty, kteří hledají ztracené osudy a nalézají společné kořeny. 

Podívejte se na prezentaci spolku.

Nuceně nasazení ve Frankfurtu nad Mohanem

Dnes moderní město Frankfurt nad Mohanem v sobě nese jizvy minulosti. Během druhé světové války tam tisíce Čechoslováků musely vykonávat nucenou práci. Jejich osudy teď ožívají díky spolku Studienkreis Deutscher Widerstand 1933–1945. Tato organizace víc než půlstoletí mapuje německý odboj proti nacistické diktatuře, spravuje dokumentární archiv a pořádá vzdělávací akce pro veřejnost.

Náš tříletý program jim umožnil vyhledávat biografické údaje a vytvořit databázi víc než 7 500 nuceně nasazených na práci nejen ve velkých továrnách, ale i v menších firmách nebo v zemědělství. Společně se studenty vytvořili výstavu Hlavně, že jsme to přežili. Českoslovenští nuceně nasazení ve Frankfurtu nad Mohanem. Je začleněna i do stálé expozice, která je součástí vzdělávacího centra Pamětní místo Adlerwerke, bývalé továrny a koncentračního tábora pro nuceně nasazené. O jejich osudech se tak dozvědí i další generace.

Přeshraniční spolupráce v Trojzemí

Hillersche Villa v Žitavě, v česko-německo-polském Trojzemí, dokazuje, že historie tamní obyvatele nerozděluje, ale naopak spojuje! Tři roky nabízel projekt Čas / Příběhy Trojzemí historicko-politické vzdělávání o dějinách obou národů a životě Čechů a Němců, jejichž osudy se protínaly v pohraničí. Hillersche Villa je kulturním, společenským i mezigeneračním střediskem. Díky naší podpoře rozšířila svou činnost přes hranice do severočeského regionu. Své vzdělávací programy obohatila o českou perspektivu.

Během tří let se Hillersche Villa stala živým centrem přeshraniční spolupráce. Realizuje různorodá setkání, od studentských výměn až po školení multiplikátorů, aktivně propojuje lidi z obou zemí. Tato intenzivní spolupráce vytváří regionální síť a přispívá k navazování mnoha nových partnerství, její akce přitahují zájem široké veřejnosti. Hillersche Villa představuje klíčové centrum pro lokální česko-německou paměťovou kulturu a občanskou společnost, kde se minulost stává mostem ke společné budoucnosti.

Od čísel k příběhům obětí holocaustu ve středních Čechách

Institut Terezínské iniciativy se dlouhodobě věnuje uchovávání paměti na oběti holocaustu. Jádrem činnosti je Databáze obětí holocaustu na webu holocaust.cz, která je od roku 2006 doplňována nejen o jména a data, ale především o fotografie a dokumenty. Projekt Od čísel k příběhům umožnil systematicky prohledávat regionální archivy Středočeského kraje, získávat a zveřejňovat nová svědectví. Institut se aktivně snaží vzdělávat veřejnost: pořádá přednášky pro školy a pravidelně publikuje nové poznatky na svém portálu.

Za tři roky naší podpory Institut Terezínské iniciativy zdigitalizoval a zveřejnil klíčové dokumenty ze Státního okresního archivu Mladá Boleslav, navázal spolupráci s archivy v Lysé nad Labem a Kolíně. Výzkum inspiroval vznik výstav v Muzeu Mladoboleslavska pod názvy (ne)Návraty a Ztracení sousedé. Pro mladou generaci vytvořil scénář k čtrnácti-dílnému audio-seriálu Deník Anne Frankové. Všechny tyto aktivity Institutu Terezínské iniciativy pomáhají šířit paměť a příběhy obětí holocaustu a zajistit tak, aby nikdy neupadly v zapomnění.

Česko-německá paměť obce v Broumovském výběžku

Spolek Time Machine Česko se pustil do důležitého úkolu: zmapovat minulost malé obce Křinice (Weckersdorf) na Broumovsku. Do konce války tam žili převážně němečtí obyvatelé, po jejich vyhnání byla obec nově osídlena lidmi ze všech koutů tehdejšího Československa. Přiblížit události 20. století v Křinicích jak současným obyvatelům, tak i potomkům původních obyvatel, a obě skupiny propojit ve vzájemném dialogu – takový byl cíl celého projektu.

Díky naší podpoře mohl spolek provést rozsáhlý výzkum v českých a německých archivech a natočit rozhovory s pamětníky. Jejich vzpomínky a svědectví odrážejí dvě výstavy v české a německé verzi. Vydali publikaci o historii obce Křinice a vytvořili digitální archiv Topotéka, sbírku fotografií a dokumentů od pamětníků. Spolek Time Machine Česko znovu spojuje zpřetrhané vazby z minulosti, uchovává paměť a společnou identitu obyvatel Broumovského výběžku.   

Mapování židovské historie Moravy

Mehrin, starý hebrejský název pro Moravu, je teď spojený s novou vizí: vybudovat moderní muzeum o tisícileté židovské historii na Moravě. Oživit židovské komunity a příběhy jednotlivých rodin, konkrétní osudy vnímat všemi smysly skrze originální artefakty, digitální technologie a audiovizuální prvky. Muzeum, které se stane jakýmsi „obývákem města“ Brna, navrhnul japonský architekt Kengo Kuma a vyhrál v architektonické soutěži. V mezičase, než se tato vize stane realitou, vznikl experimentální prostor: Malý Mehrin. 

Díky naší podpoře se otevřelo v budově na Vídeňské ulici prozatímní muzeum, které nabízí interaktivní 3D expozici, přednášky a besedy, výstavy a setkání. Malý Mehrin se proměnil v laboratoř, kde tým nadšenců pod vedením iniciátora projektu Martina Reinera už teď testuje, jak bude jejich vize fungovat v praxi. Mehrin se stává symbolem pro uchování židovského dědictví a místem, kde se historie proměňuje v inspiraci.

Sonda do česko-německo-židovské historie Prahy

Multikulturní centrum Praha a jeho projekt Praha sdílená a rozdělená představuje  inovativní přístup k poznávání historie. Místo vysvětlování tzv. velkých dějin se zaměřuje na public history – připomíná historické události přímo na místě, kde se staly. Ukazuje multikulturní tvář Prahy, kde se po staletí prolínala česká, německá a židovská komunita.

Naše podpora umožnila modernizaci a rozšíření interaktivní webové stránky, aby každý mohl dotykem nebo pohledem znovu zažít jednotlivé epochy společné historie. Kromě toho vznikly vzdělávací programy pro školy. Největší odezvu měly komentované procházky pro veřejnost. Projekt dokázal oživit historii Prahy jako místa bohatého soužití a kulturní výměny, které inspiruje k dialogu a porozumění.

Holocaust Romů ve virtuální realitě tábora v Letech u Písku

Občanské sdružení ROMEA už víc než dvě desetiletí uchovává romskou historii a kulturu. Podpořili jsme vzdělávací projekt, v němž chce mladé generaci přiblížit holocaust Romů a Sintů inovativním způsobem – za pomoci virtuální reality koncentračního tábora v Letech u Písku. 

Díky naší tříleté podpoře vznikl výukový program a sdružení navázalo nové partnerství s německou organizací RomaTrial. Společně uspořádaly desítky workshopů na českých a německých školách. Následně vylepšily grafický design modelu tábora a zvukové kulisy, integrovaly do nich rozhovory s pamětníky. Díky tomuto komplexnímu přístupu se sdružení ROMEA podařilo vytvořit nejen technologicky moderní, ale i hluboce lidský výukový nástroj, který efektivně přenáší paměť holocaustu Romů a Sintů – Porajmos – na budoucí generace.

Zkušenost pamětníků holocaustu pro generaci 21. století

Schola Fidentiae zprostředkovává paměť o holocaustu přes osobní příběhy pamětníků a jejich zkušenost. Autentické svědectví jedné z přeživších Eveliny Merové, její kniha Opožděné vzpomínky a 90 publikací ze soukromého archivu tvoří základ vzdělávacího programu, seminářů pro české a německé učitele nebo workshopů pro studenty. 

Díky naší tříleté podpoře vybudovala Schola Fidentiae stabilní tým odborníků na moderní dějiny a občanské vzdělávání. Zorganizovala setkání českých a německých studentů ve spolupráci s Evropskou vzdělávací institucí mládeže Výmar a Centrem Andreasstraße v Erfurtu. Uspořádala diskuse pro veřejnost na téma holocaust, výstavy nebo studentskou konferenci. Schola Fidentiae přispívá k uchování paměti na holocaust a k utváření společnosti, která bude z minulosti čerpat odvahu k boji proti bezpráví.